Šikana u dětí

Nejprve pár slov k samotné podstatě šikanování. Tímto je označeno patologické chování agresora vůči oběti. Určení toho, kdy opravdu můžeme hovořit o šikaně, není snadné. Jako hlavní kritérium je však obvykle bráno to, jak konkrétní čin vnímá dítě, proti kterému je namířen. Typickým znakem je nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Není radno ji podceňovat, protože její následky nejsou patrné nejen v rovině fyzické, ale zejména psychické. O to smutnější je skutečnost, že se jedná o velmi rozšířený problém, který se vyskytuje prakticky ve všech školách. Na straně agresorů zde obvykle stojí děti velmi egoistické, kterým dělá radost, pokud vidí utrpení druhého člověka. Obětí se častěji stávají děti, které se nějak odlišují od průměru.

Důležité je rozpoznat problém co nejdříve a je tedy úkolem rodičů, aby věděli o možných projevech šikany. Kdy je tedy dobré zbystřit pozornost?

• Nápadné je, pokud dítě nehovoří o žádných kamarádech ze školy, doma jej spolužáci nenavštěvují, netelefonují a dítě ani s nikým nechodí ven a většinu času se zdržuje doma.
• Často je na dětech pozorovatelný strach a úzkost, zejména v době, kdy mají jít do školy. Dítě odkládá odchod z domova, do školy se snaží dostat co nejkratší cestou či prosí o odvoz autem.
• Vidět můžeme i různé psychosomatické příznaky. Dítě nemá chuť k jídlu, často jej bolí hlava, má výkyvy nálad a častou nevolnost. Taktéž je podezřelé neklidné spaní provázené děsivými sny.
• Může se stát, že přestože dítě chodí do školy se svačinou, vrací se hladové (v případech, kdy agresoři dítěti vezmou svačinu či peníze na ni). Stejně tak, je možné, že dítě vás žádá o peníze, aniž by uvedlo důvěryhodný důvod.
• Dítě může být apatické, nesoustředěné, bez zájmu o učení. Často odmítá sdělit, co jej trápí.

Pokud něco ze zmíněných projevů na svém dítěti pozorujete, měli byste zvýšit pozornost. V tento moment je velmi podstatné dítěti naslouchat, projevit podporu a snažit se přesvědčit jej o důležitosti toho, aby se vám svěřilo. Povzbuďte ho a zapuďte jeho obavy, že se jedná o žalování a že se tím celá věc jen zhorší. Ideální je, pokud se vám s celým problémem dítě svěří samo. Snažte se zjistit co nejvíce možných podrobností o tom, co přesně se stalo, jak dlouho se to děje, kdy a kde. Rozhovor s dítětem veďte v klidu a dávejte mu najevo své porozumění.

V době řešení celého problému poskytněte dítěti svou ochranu, doprovázejte jej na cestě do i ze školy, komunikujte s ním a věnujte mu svůj volný čas. Dítě ujistěte o tom, že udělalo dobře, když se vám svěřilo. S řešením je samozřejmě nutné obrátit se na školu. Vhodné je, pokud tam zajdete (nejlépe oba rodiče společně) a promluvíte si s třídním učitelem či ředitelem školy. Nekompromisně požadujte odborné řešení a odmítněte jakékoliv nezkušené zásahy do řešení. Pokud škola přizná, že k tomuto nemá odborné zkušenosti, domluvte se, že společně najdete odborníka, který s řešením pomůže. Pokud to shledáváte nutným, je možné přeřadit dítě do jiné třídy. V případě, že škola má odborníka v dané problematice, domluvte s ním další postup. V nejhorším případě škola o celou situaci nebude jevit zájem, či vám slíbí, že to vyřeší, ale přesto se nic dít nebude. V takovémto případě máte právo informovat příslušného inspektora, či pracovníka školského úřadu a požadovat odborný zásah a poskytnutí pomoci. Po celou dobu trvejte na tom, že chcete být informováni o veškerých podniknutých opatřeních.

Máte se šikanou ve škole nějaké zkušenosti?